Vzdělávání členů spolku Dobšané –
z místních zdrojů čerpáme pro budoucnost
Vzdělávání členů spolku Dobšané –
z místních zdrojů čerpáme pro budoucnost
2025-1-CZ01-KA122-ADU-000313457
Když jsem odjížděl na mezinárodní mobilitu do francouzského Nice, moje role byla jasně definovaná: zajišťovat organizační podporu celé akce a fungovat jako jazyková podpora pro české účastníky. Jako dobrovolník a člen spolku jsem v tom viděl obrovskou příležitost, jak posunout své komunikační a manažerské dovednosti a zároveň poznat specifika francouzské lokální produkce. Co jsem ale netušil, bylo, jak hluboce mě samotný obsah stáží zasáhne a jak moc se můj úkol propojí právě se samotným tématem místních pěstitelů a výrobců.
Mým hlavním posláním bylo pomáhat s překladem z angličtiny (a francouzštiny) do češtiny, abychom dokázali v reálných situacích plně vstřebat informace od místních producentů. A že jich bylo! Provázel jsem naši skupinu skrze citronové háje v Mentonu, olivové farmy, biofarmy i místní vinohrady.
Tlumočit detaily o tom, jak farmáři hospodaří bez průmyslové chemie, jak bojují se suchy pomocí moderních kapkových závlah nebo jak kombinují tradiční postupy s technologiemi (jako je sledování vlhkosti půdy), pro mě byla neskutečná jazyková škola. Musel jsem se naučit předávat složité odborné informace – od principů biodiverzity až po hygienické standardy a legislativu bioprodukce – jednoduše, přehledně a srozumitelně pro ostatní. Právě v tom spočíval největší růst mých komunikačních dovedností: nestačilo jen slova přeložit, ale předat jejich skutečný smysl.
Logistika a organizační podpora celé skupiny byly druhou stranou mé mince. Program byl nesmírně dynamický – od odborných exkurzí přes workshopy až po zážitkové učení.
Největší zkouškou mých organizačních schopností bylo koordinovat zapojení našich lidí přímo do výrobních procesů. Být pravou rukou organizátorů v momentech, kdy se naše skupina učila zakládat kvásek na pečení tradičního chleba, vyrábět francouzské noky, zpracovávat kandované ovoce nebo vyrábět čokoládu a sirupy z přebytků citrusů, vyžadovalo stoprocentní soustředění. Musel jsem hlídat časový harmonogram, komunikovat s francouzskými lektory a zároveň motivovat náš tým k aktivní diskuzi.
Kromě samotného řemesla bylo zajímavé, jak francouzští producenti pracují s veřejností a budují vztah se zákazníky. Nezavírají se za zdi svých provozoven, ale pořádají prohlídky, sdílejí procesy na sociálních sítích, dávají nahlédnout pod pokličku a staví na transparentnosti původu (často podložené regionální značkou). Tento přátelský, otevřený přístup a budování důvěry skrze autentický příběh - my bychom to asi nazvali "agroturistika" - je něco, co mě inspirovalo nejvíce. Uvědomil jsem si, že úspěšná organizace i prezentace jakéhokoliv projektu – ať už ve Francii, nebo u nás v Polabí – stojí na schopnosti propojovat lidi.
Díky mobilitě jsem si domů nepřivezl jen lepší angličtinu a jistotu při organizování akcí. Domů se vracím s vědomím, že se nám podařilo uzavřít klíčová memoranda o dlouhodobé spolupráci s tamními partnery. Zkušenosti z Nice teď budeme v našem spolku přenášet do české praxe, ať už formou projektové výuky, uspořádání exkurzí nebo podpory našich lokálních trhů a krátkých dodavatelských řetězců. Pro mě osobně to byl důkaz, že organizovaná podpora ze strany místních subjektů, jako je náš spolek, může pomoci vytvořit základy pro projekty s velkým regionálním dopadem.
Bc. Filip Janeba
04/2026